Žárlení je naprosto přirozená věc, a přeci jen, říká se "Kdo žárlí, ten miluje.".
Ale mě to unavuje. Nebaví mě pořád přemýšlet nad tím, co s kým mohl dělat.
Samozřejmě, mám ho neskutečně ráda (přeci jen, slovo "milovat" je moc silné slovo) a snažím se mu věřit, důvěřovat mu. Ale když vím, že všude okolo něj je spousta holek..:/
Pokusím se raději nepřemýšlet nad tím a nechat to být. Bude to asi nejlepší.. :)
Vím jak se cítíš, také jsem dost žárlivá.. taky si rikam buh vi skym si pise:) nebo co kde skym dela. kolik je tomu tvýmu vubec?:))