Od té doby, co jsme se rozešli to není ani trošku lepší. Vlastně ano, trošku ano. Už nejsem tak citlivá a nerozbrečí mne každá pitomost. :D Je to už víc, jak 14 dní, ale pořád to bolí. Rozchod byl ale nutný.. ten vztah už neměl smysl. Ani trošku. Už jsme jen čekali, který z nás to ukončí. Čekala jsem to, věděli jsme to.. a přesto mě to tak vzalo.. Byl to ten nejkrásnější rozchod. :') Pořád se nám po sobě stýská, snad vždy si píšeme.. při rozchodu, vlastně po něm mi napsal: "stejně tě pořád miluju.." Ale není to snad ještě horší, než kdyby mi napsal, že mě nenávidí? Potřebuji zapomenout, dostat se z toho. Takto to nepůjde.

A škola mě teď taky pěkně štve. Pořád nějaké písemky, a když ne písemky, tak zkoušení. Opravdu nestíhám. Ani trošku. Ať už jsou ty podzimní prázdniny.
Popravdě řečeno, jsem moc ráda, že tu dietu mám. Takto počítám kalorie a nemusím myslet na nic jiného. Přemýšlím, jak to udělat, abych nesnědla večeři, kterou mi mamka nachystá a nemusím myslet na to, jak moc mi chybí teď už můj bývalý.
Je to teď v podstatě můj smysl života. Právě teď žiji pro to, abych dokázala něco, co již dlouho chci. Chtěla bych zhubnout. Vím, že to zvládnu. Dokážu všem, že na to mám.


Přeju ti, aby to brzo přebolelo. Taky nestíhám, dieta je docela dobrý způsob, jak se nezbláznit, když máš trable :)